KOČIČÍ SVĚT
Kurilský bobtail dlouhosrsty je silná, elegantní kočka…
PLEMENO:
Polo-dlouhosrstých koček.
VELIKOST:
Kurilský bobtail dlouhosrstý není velká kočka.
HMOTNOST:
V rozmezí 3 až 5,5 kg.
SRST:
Délka srsti je střední až dlouhá. Připouští se všechna zbarvení a jejich kombinace, kromě color-point a habešského.
HLAVA:
Hlava kočky není velká, je ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Čelo má ploché, se sotva viditelným přechodem na rovný nos. Lícní kosti jsou vysoko posazené a čelisti ploché. Čumák má úzký s viditelnými polštářky pod knírem, přecházející do úzkého a silného podbradku.
UŠI:
Uši jsou velké nebo středně velké, vysoce a rovně posazené, otevřené dopředu.
OČI:
Jsou středně velké, oválné, šikmo posazené. Jejich barva odpovídá zbarvení srsti. Je zastoupena všemi odstíny žluté a zelené.
TĚLO:
Kurilský bobtail dlouhosrstý je silná a elegantní kočka s urostlým kvadratickým tvarem těla. Zadek je nadnášen a ověnčen rozmarným ocasem. Končetiny jsou pevné, tělu úměrné. Zadní končetiny jsou výrazně delší, než přední. Tlapy jsou zakulacené. Tělo je pokryté lesklou a tvrdou srstí, s bohatým základem.
OCAS:
Ocas tvoří jakousi „bambuli“. Je 4 až 13 cm dlouhý, rovný nebo zatočený, pokrytý delší srstí.
NEDOSTATKY:
Nedostatky: těžký, hrubý typ; dlouhý tvar těla; velká kulatá hlava; tupý čumák; nízké či kulaté lícní kosti; kulaté, velké, rovně posazené oči; nevelké, široce posazené uši; těžké, dlouhé, přízemní tělo; slabá propadlá záda; tenké, krátké končetiny; chybění ocasu, nebo jeho délka přesahuje 13 cm s konečkem stočeným do kroužku a s přebytkem srsti na konci; smotaná srst bez základu.
PÉČE:
Kurilský bobtail dlouhosrstý nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
Kurilský bobtail dlouhosrstý se uznává pouze v klubech WCF. Standard byl zaregistrován v roce 1922 až 1944.
|